Hlíva ústřičná 90 kapsl. - Superionherbs

Hlíva ústřičná (lat. Pleurotus ostreatus) je jedlá houba, která roste v trsech na stromech či pařezech. Hlíva má klobouk připomínající svým tvarem ústřice a od toho pochází i její druhové pojmenování. Hlíva je známá i v tradiční čínské medicíně (od dynastie Sung), kde se používá k řešení celé řady zdravotních obtíží.

Tento produkt obsahuje kombinaci dvou typů standartizovaných extraktů z hlívy ústřičné doplněnou o extrakt z rakytníku řešetlákového o vysoké synergii a účinnosti. První extrakt z hlívy standardizovaný na obsah 50 % polysacharidů a druhý extrakt z hlívy standardizovaný na obsah 30 % betaglukanů.

Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) je jedlá houba s hladkým kloboukem šedé, šedofialové nebo šedohnědé barvy s bělavými, příčně pospojovanými lupeny. Zbarvení je závislé na podmínkách růstu a vzdušné vlhkosti. Hlíva roste v mírném pásmu i subtropických lesích po celém světě v trsech na dřevě a pařezech listnatých stromů od konce léta až do zimy, při mírné zimě často i na jaře. Hlívu ústřičnou  můžeme nalézt na živých nebo odumřelých kmenech listnatých stromů, zejména na bucích, vrbách, ořešácích, břízách, topolech nebo jeřabinách od října do prosince.

Hlíva ústřičná jako dřevokazná houba dokáže ze dřeva absorbovat mnoho látek prospěšných pro lidský organismus, které jsou pak lidským organismem dobře přijatelné. Sušina hlívy obsahuje 50 % uhlovodanů, 25 % bílkovin, 6-10 % minerálních látek, 1-2 % tuku. Hlíva ústřičná obsahuje mimo polysacharidů a betaglukanů i velké množství vitamínů skupiny B, esenciálních aminokyselin, nenasycených mastných kyselin. Významné látky ze skupiny polysacharidů a terpenů jsou polysacharid pleuran a terpen pleurotin (který je antibiotickou a antitrombotickou látkou). Hlíva je též zdrojem přírodních statinů, tj. látek snižujících hladiny tuků v krvi.

Hlíva ústřičná – pěstování a výzkum

První pokusy s pěstováním hlívy ústřičné proběhly v roce 1917 v laboratorních podmínkách (německý vědec R. Falck). V 60. letech 20. století výzkumy a pokusy s pěstováním pokračovaly v asijských zemích jako je Čína, Filipíny a Thajsko a ty jsou v současné době společně s USA největšími světovými producenty hlívy ústřičné.  Celosvětově je po žampionech a šiitake třetí nejdůležitější pěstovanou houbou, ročně se jí vypěstuje kolem 2,5 milionu tun.
V Československu se v letech 1964-1965 pěstováním hlívy zabýval tým Výzkumného ústavu  LIKO v Bratislavě pod vedením RNDr. A. Ginterové, CSc. V roce 1982 nastal v Československu velký rozmach pěstování hlívy.
Zajímavostí je, že hlíva je jednou z mála „masožravých“ hub. Její mycelium dokáže otrávit a zabít organismy ze skupiny hlístic.

Na základě nařízení EU č. 432/2012 nesmíme u produktů uvádět žádná zdravotní tvrzení, která by odkazovala na jejich léčivé účinky. Původní informativní texty jsme přizpůsobili platné legislativě. U produktů tedy mnoho informací nenajdete. Informace o jednotlivých medicinálních houbách hledejte ve veřejně dostupných zdrojích.